Středa, 16 Březen 2011 08:36

Moravan zpívá už sedmdesát let

Napsal  Administrator
Ohodnoťte tuto položku
(0 hlasů)

Brno - Účastník brněnského slavnostního koncertu k sedmdesátinám Akademického pěveckého sdružení Moravan si s jistou nostalgií připomínal význam mužského sborového zpěvu pro českou kulturu nejen hudební. V nejlepších ze svých dnešních sedmdesáti let pak byl Moravan nejen skvělým sborovým protagonistou brněnského hudebního života, nýbrž čelným představitelem českého sborového umění vůbec. Jeho vznik, strmý vzestup a působení, čelící takřka nepřetržitě nevraživosti panujících režimů, jsou spjaty s osobností Josefa Veselky (1910-1992), později pak s činností Veselkova žáka Jana Rezníčka (1932-1993). Existenční krizi sboru v devadesátých letech pak nezpůsobilo jen Rezníčkovo nečekané úmrtí, nýbrž obecný posun životního slohu, jenž ted prosazuje profesionalizaci všech oborů lidské činnosti a nepřeje laickému nasazení vyžadujícímu vedle hlasových a obecně hudebních dispozic navíc ještě značnou dávku osobní obětavosti. Dnešní Moravan, nabírající nový dech pod vedením mladého Tomáše Ibrmajera, je čtyřicetičlenným sborem (v dobách svého rozkvětu míval dvakrát tolik pěvců), v němž na pohled převládají zasloužilí pamětníci nad mladšími tvářemi; nedostatek svěžích hlasů je slyšet hlavně v exponovaných tenorových partiích. Jinak ovšem jevily jeho výkony zkušenost, pódiovou jistotu a zejména nutnou uměleckou ctižádost. Reprezentační pořad zahrnul vedle úvodní Smetanovy Modlitby ("erbovní" skladby Veselkova Moravana), dvou ukázek renesanční duchovní polyfonie (tu dokázal právě jen Moravan prosadit do koncertní praxe vletech nejtužší ideologické cenzury) a jednoho Axmanova sboru díla Janáčkova a Bohuslava Martinů. S uznáním nutno jmenovat oba ze sboru vystupující sólisty - Jaroslava Halamíčka a Jana Hrbáčka - a připomenout výkon spoluúčinkujících profesionálů - pianistky Jiřiny Kolmanové, varhaníka Petra Koláře a zejména mladičkého barytonisty Richarda Samka, hostujícího nebo vlastně zaskakujícího v Polní mši Bohuslava Martinů, provedené - s účastí instrumentalistů ze Státní filharmonie - na závěr a jako vyvrcholení večera. Právě v její dramatické, myšlenkově složité a citově hluboké montáži se ve sboru nejúčinněji projevila péče o srozumitelnost, rytmická kázeň a dynamika, kultivovaná zejména ve spodní části silové škály, jež učinily ze slavnostního vzpomínkového večera něco mnohem víc než pietní vzpomínku a poskytly oddanému a vděčnému publiku, jež zcela zaplnilo sál Besedního domu, vedle uměleckého zážitku také ještě naději na oživení tradice laického sborového umění jako výrazu duchovního života a jeho orientace.


Další informace

  • Zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník
  • Datum: 14.11.2001
  • Podtitulek:
  • Strana: 12
  • Rubrika: Kultura
Login to post comments
„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde