Jan Jakub Ryba

Z Sborová Wiki

Přejít na: navigace, hledání

1765 Přeštice - 1815 Rožmitál


Studoval v Praze u Koželuha skladbu; na svou dobu neobyčejně vzdělán, znal klasické jazyky, dějiny, rozhled i po filosofii. Věnoval se učitelské činnosti, dlouho kantorem v Rožmitále, pronásledován představenými, skončil sebevraždou v lese nad Rožmitálem.


Texty jeho písní: básníci družiny Puchmajerovy - první česká básnická škola. Skladby většinou zachovány v Národním museu. Nejznámější dílo: Česká půlnoční mše "Hej, mistře" (sestavena z lidových koled). Vlastně hudební český Betlém. Proto tak oblíbena podnes.


Písně: Dvanáctero písní českých (dvě sbírky s týmž titulem - 1800, 1808), 1807 píseň "Lenka", 1808 "Dobrá Bětulinka". Smuteční písně šířeny v opisech. Některé jeho písně znárodnily: "Spí ma zlatá, boubelatá, spi má dušinko" - časté úpravy v době romantické (např. Škroup). (Vydána r. 1948 pod názvem "Zastaveníčko" Českou akademií, předmluva doc. J. Němeček a V.V.Stech.) R. 1808 "Kancionálek" pro školní mládež, velmi rozšířený první český zpěvník pro školy.


Missa solemnis, pro Plzeň, jmenován za to měšťanem města Plzně.


Teoretické spisy: O vznešenosti a užitečnosti tonního umění aneb muziky, 1808 - jako předmluva ke Kancionálku. (Tehdy "tonní umění" - širší pojem, znamenající hudbu v dnešním smyslu: "hudba" znamenala jen hudbu instrumentální.) Hudební slovník zůstal v rukopise. Počáteční a všeobecné základové hudební umění, vydáno 1817.


Zásluhy o českou hudební terminologii, první kdo psal v nové době o hudbě Česky; zaváděl později všeobecný název "hudba". Ryba pokrokově orientovaný, sympatizoval s francouzskou revolucí a osvícenstvím.


Zachovány jeho deníky; ukazují jeho sílu ducha i humor.

———————————————————

Zdroj: PLAVEC, Josef, Dějiny české a slovesnké hudby, Státní pedagogické nakladatelství, Praha : 1964

Osobní nástroje
Kreatin monohydrát pro objem svalů a sílu