Láska opravdivá

Z Sborová Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Autor: Leoš Janáček

Rok vzniku: 1875

Ve Svatopluku (kde je od roku 1873 Janáček dirigentem, viz. informace o L. J. info poz. M.K.) se mezi tím vystřídali dva sbormistři: Frant. Musil, vynikající varhaník dómu na Petrově, a Frant. Budík. Oba však zklamali pro nedostatek svého zájmu. Co bylo tedy přirozenějšího, než že se Janáček, který již koncem prázdnin Budíka zastupoval, vrací 21. října na popud Illnerův v čelo Svatoplukuu.


A také nyní dává mu práce se sborem popud ke sborovým skladbám: již druhá beseda přináší 23. ledna 1876 — pod souhrnným názvem Tři popěvky — vedle další reprisy Orání první provedení dvou jeho nových sborů: Když mne nechceš, co je víc a Láska opravdivá. K nim třeba připojit podle doby vzniku ještě mužské sbory Divím se milému a Vínek stonulý, jakož i smuteční sbor Odpočiň si.


Neméně prostou technikou (jako sbor Divím se milému poz. M.K.)je pracován sbor Láska opravdivá (o dvou slokách), je však dík šťastně umístěným průtahům harmonicky bohatší, třebaže zůstává v přísném G dur. Má značně výraznější nápěv a je zejména pozoruhodný po metrické stránce: Janáček — podobně jako už ve sboru Nestálost lásky — nepředpisuje zde jednotný takt, nýbrž deklamuje lidovou píseň tak, jak ji lid skutečně zpívá, bez taktového schématu, do něhož ji vtlačují někteří sběratelé. (Tím ovšem není řečeno, že nelze upadnout do opačného extrému.) To vše spolu s účinnými dynamickými kontrasty a krásným, těžko definovatelným smyslem pro zvláštní ráz a sloh mužského sboru činí tuto skladbu 21 letého Janáčka dodnes poutavou, zejména když i text má svou závažnost (dívka utěšuje svého milého, který by si zřejmě přál její „horoucnčjší" vyznání, že „láska opravdivá s ústech nepřebývá", nýbrž „v tichom srdci").


——————————

Citováno z knihy: VOGEL, Jaroslav, 1894-1970 Leoš Janáček : Život a dílo / Jaroslav Vogel. -- 1. vyd. Praha : SHV, 1963 385 s., fot. příl. : noty Bibliografie. - Rejstřík.

Osobní nástroje
Spalovač tuků karnitin pro dokonalou postavu