Leoš Janáček

Z Sborová Wiki

Přejít na: navigace, hledání

1854 - 1928


Janáčkovy sbory:

Do let devadesátých komponuje Janáček tradiční sbory ve stylu Křížkovského, pro amatérská hudební tělesa, na texty a náměty lidových písní. Obrat nastav v roce 1903, po založení Pěvec. sdružení moravských učitelů. Ferd. Vach od počátku stojí ve službách Janáčkových, propaguje jeho sborové dílo v Praze i v cizině. Vyspělá technika provedení umožňuje Janáčkovi plně rozvinout jeho vokální sloh.

1906: "Kantor Halfar", na slova Petra Bezruče - oblíbený básník Janáčkův, sociální náměty. R. 1908: "Maryčka Magdónova", opět Bezruč. Věnováno Moravským učitelům. velmi náročný sbor. Úspěchy po celém světě. R. 1909: "70.000" (Bezruč), věnováno Pěv. sdružení pražských učitelů, nastudoval Fr. Spilka. Obtížný sbor, nastudování trvalo celý rok.


Kantátová díla:

"Amarus" na slova Jar. Vrchlického, komp. současně s "Pastorkyní" r. 1898, provedl spolek Moravan v Kroměříži 1900, nastudoval Ferd. Vach. Vyd. teprve r. 1938. Úvodní číslo původně psáno v Janáčkově oblíbené tónině as-moll; neproveditelno amatérským souborem. Janáček na návrh P. Vacha zaměnil na a-moll, tak zůstalo i v tištěném klavírním výtahu, ač je to - vzhledem k dalšímu průběhu skladby - nelogické.


"Na Soláni Čarták" pro mužský sbor s orchestrem, slova M. Kurt, dokonč. 1911, prov. 1912, vydáno až r. 1958. Námět z valašského kraje, Soláň vrch u Rožnova. Oslava vášnivé lásky a života.

"Věčné evangelium", slova Jar. Vrchlický, smíš. sbor, sóla, orchestr, komp. 1914, prov. 1917 "Pražský Hlahol" (Jar. Křička dirig.). Skladba opěvuje sbratření lidí i jiných živých tvorů - Janáčkova odpověď na rozpoutanou světovou válku.


Ženské sbory:

Psány pro " PS Moravských učitelek" za války, v době nečinnosti PSMU. "Hradčanské písničky", slova F.S. Procházka - Janáčkův libretista. (Belveder, Zlatá ulička, Plačící fontána). Ženský sbor s průvodem sólového nástroje (harfa, flétna). Komp. 1916. Zvukově originální, silně impresionistické "Vlčí stopa", komp. 1916 (Jar. Vrchlický) - dosud v rukopise. "Kašpar Rucký", na slova P.S. Procházky, dokonč. 1916. Jakési pokračování hradčanského cyklu. Takřka neproveditelné, nesmírně obtížné, fantastické a expresionistické dílo. Patří k nejtěžším v celé naší sborové literatuře.

———————————————————

Zdroj: PLAVEC, Josef, Dějiny české a slovesnké hudby, Státní pedagogické nakladatelství, Praha : 1964

Osobní nástroje
Spalujte tuky se synefrinem pro štíhlou postavu