Píseň bratra Slunce

Z Sborová Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Autor: Josef Bohuslav Foerster

Rok vzniku: 1941 (1944)

Jakýsi formální protějšek k "Máji" znamená další Foerstrova kantáta pro mužský sbor, sólový baryton a velký orchestr, nazvaný „Píseň bratra Slunce". Byla psána původně r. 1941 jen s průvodem varhan, avšak r. 1944 přepracována v definitivním znění s orchestrem. Text, který tu skladatel zhudebnil, je známá básnická skladba svatého Františka z Assisi z rozhraní XII. a XIII. století. Je výrazem nesmírné křestanské pokory a lásky k lidem a všemu tvorstvu,, ba představuje pantheistické vyznání víry v rovnost bytostí i věcí před tváří Boží. Foerstrovi byl tento světový názor odedávna blízký. I ve svých literárních projevech ("Poutník", "Co život dal" a j.) hlásil se často k této filosofii. Laskavý světec slunné Italie svatý František se svými chudými bratry patřil k jeho nejdražším vzorům. K jeho poctě složil mimo jiné i jubilejní Mši při 700. výročí světcovýsmrti r. 1926.

Tím spíše skladatele upoutala proslulá básnická skladba tohoto poety mezi světci a zhudebnil ji tedy s plným přesvědčením. Hudební prostředky, kterých tu užil, jsou přitom velmi prosté, mohli bychom říci františkánsky střídmé._Skladba má z počátku formu litanií mezi sólistou (barytonem) a mužským sborem, jenž mu odpovídá. Šlo původně o to, aby kantáta mohla býti provozována i v malých klášterech. Z tohoto základu vyrostlo však umělci pod rukama mohutné dílo, jež je nejenom hymnem a skladbou naplněnou jemnou lyrikou, ale i dílem velmi dramatickým. Motivicky souvisí s dřívějším "Hymnem andělů" i s kantátou na úryvek z Máchova "Máje", tam, kde opěvuje jevy přírodní, živly a jejich mohutnost. V souhlasu s básnickým podkladem velebí nejprve "pana bratra Slunce", pak "sestru Lunu a hvězdy", chválí očistnou moc vody a ohně, který rozptyluje tmu. Nejvroucněji však hudba zní tam, kde líčí krásu země, ševelení jejích trav, bohatou úrodu květů a plodů. Od tohoto čarovného obrazu obrací se skladatel ke vztahům lidským, aby velebil pokoru, dobrosrdečnost a trpělivost.

Text skladby

Josef Bohuslav Foerster - Píseň bratra slunce (podle básně sv. Františka z Assisi)

Nejvyšší, všemohoucí, dobrý Pane,

Tvé jsou chvály a sláva,

češt i všecko blahoslavenství jen Tobě,

Nejvyšší, se sluší

a jmenovat Tě ni žádný hoden není.


Pochválen buď můj Pane,

ze všeho stvoření svého.


Zvláště pak pro pána bratra slunce,

že dává nám den a svítí na nás svým

světlem;


a ono je krásné a září velikým leskem,

jeťono, Pane, podobenství Tvoje.


Pochválen buď, můj Pane,

pro sestru lunu a hvězdy, neb stvořils je vzácné a jasné a sličné.

Pochválen buď, můj Pane,

za bratra větra a skrze oblaka, vzduch

a všeliké počasí Svoje,

kterými dáváš obživu stvoření Svému.


Pochválen buď, můj Pane,

za sestru vodu,

neb ona je veliké dobro,

neb ona je pokorná, vzácná a čistá


Pochválen buď, můj Pane,

pro bratra oheň,

kterým jsi osvítil noc,

neboťje krásný a vlídný a mocný a silný.


Pochválen buď, můj Pane,

pro naši sestru, pro matku zemi,

která nás chová a živí a rodí všeliké plody

a pestré kvítí a trávy.


Pochválen buď, můj Pane,

pro ty kdož od poštějí z Tvé lásky,

a nemoci trpí a protivenství.


Blahoslavení, kdož zůstanou v pokoji, neb Tebou, Pane, korunováni budou.

Pochválen buď, můj Pane,

za sestru naši, tělesnou smrt,

neb nikomu z živých ujít jí nelze.


Běda těm, kteří zemřou v smrtelném hříchu.


Blažení, kteří najdou Tvou přesvatou vůli, neb druhá smrt nic už jim neublíží.


———————————

Citováno z: PLAVEC, Josef, Sborová tvorba Josefa Bohuslava Foerstra., Vydal Jos. R.Vilímek., Praha 1948

Osobní nástroje
„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich