Václav Kalík

Z Sborová Wiki

Přejít na: navigace, hledání

1891 - 1951


Narodil se 18. října 1891 v Opavě, poznal národní a sociální útisk v tehdejším zgermanizováném Slezsku. Záhy osiřel. Po studiu na gymnasiu v Zábřehu a pak na konzervatoři v Praze věnoval se zcela hudbě. Byl sbormistrem Pěveckého sdružení jihočeských učitelů, s nimiž konal úspěšné zájezdy i za hranice.


Sám pobyl v Itálii, kde se zdokonaloval ve studiu zpěvu, přitom vystupoval jako pianista a dirigent, propagující českou hudbu. Po návratu do vlasti stál blízko Jos. Sukovi a J. B. Foerstrovi. Členem české akademie. Žil střídavě v Nymburce, na západní Moravě a posléze v Praze, kde zemřel po krátké nemoci dne 18, listopadu 1951. Pochován na Olšanech.


Kálikovo dílo je velmi rozsáhlé, zasahuje do všech oborů skladby.


Programní skladba pro klavír: "Praděd". Komorní trio "Zlá láska" pro soprán, housle a klavír. Symfonické básně: "Moře", "Venezia" (Benátky), dvě symfonie, prvá se sopránovým sólem: "Píseň míru " (1926) Opery: "Římské jitro" (1933, na vlastní text), "Lásky div" (1936 rovněž na vlastní text, premiéra r. 1950 v Liberci).


Největšího ohlasu došly Kálikový sbory.


Složil sborové cykly "Můj kraj", "Její kraj", "Duben", "Návrat", polyfonní mužský sbor "Návrat do vlasti" (Ot. Theer, proti ideologii kosmopolitismu), dramatický sbor "V bouři" (J.V. Sládek), pro ženský sbor "Svět dětí" (Jos. Hora) a "Malé requiem" (na paměť obětí okupace). Skvělé sborové úpravy lidových písní.


Bohužel většina Kálikových skladeb je dosud v rukopise, což je překážkou jejich žádoucího rozšíření.

———————————————————

Zdroj: PLAVEC, Josef, Dějiny české a slovesnké hudby, Státní pedagogické nakladatelství, Praha : 1964

Osobní nástroje
Domácí cvičení - posilovací lavice