Vánoční ukolébavka

Z Sborová Wiki

Přejít na: navigace, hledání

Autor: Vítězslav Novák

Rok vzniku: 1906


1. Jarní (Jaroslav Vrchlický) (Rolnická (J. V. Sládek). 3. Opuštěný (Jaroslav Vrchlický). 4. Vánoční snění (Jaromír Borecký). 5. Vánoční ukolébavka (Jan Neruda). 6. Podzimní (Jaroslav Vrchlický). Nejdříve vytvořeno č. 5 a 4, texty k ostatním sborům našel Novákovi jeho přítel Strand (podle deníku Richarda Veselého). Text prvního sboru zhudebnil Novák v německém překladu v písňovém cyklu Jarní nálady (viz 1900), druhý sbor je patrně v souvislosti s konkursem Venkova na Rolnickou hymnu. Vznik celého cyklu podnícen interpretačním mistrovstvím Pěveckého sboru moravských učitelů.


Č. 1, 5 a 6 poprvé 3. 2. 1907 ve Vyškově (PSMU, sbormistr Ferdinand Vach). Č. 3. poprvé 20. 2. 1910 v Praze (PSMU, sbormistr František Spilka). Č. 2 poprvé 22. 5. 1910 v Kolíně (PSPU, dirigent František Spilka). Č. 4 poprvé 10. 12. 1910 v Národním domě na Vinohradech Vinohradský Hlahol, sbormistr Jaroslav Křička). MU 1906, II. vydání tamže 1926. Č. 5 vydal 1913 Robert Froberg ve sbírce Männerchöre aus dem Repertoire des Sängerbundes mährischen Lehrer" s textem německým a anglickým.


.................................

Na počátku roku 1906 vzniká Šest mužských sborů op. 37, cyklus, který významově není nepodobný předchozím písňovým baladám. Inspirační podnět byl především technické povahy: Novák chtěl vyzkoušet nosnost svého hudebního projevu na útvaru mužského sboru, který prozatím zcela opomíjel. Moderní českou literaturu tohoto žánru soustavně pěstoval vlastně jen Josef Bohuslav Foerster, jinak byla naše vynikající sborová tělesa odkázána na starší díla Křížkovského, Dvořáka, Pally, Bendla, Rozkošného. S přímým konkurenčním a polemickým záměrem si Novák vybírá jeden text, zhudebněný už předtím Richardem Rozkošným, a druhý text, zhudebněný Foersterem (Opuštěný, Rolnická). Tato polemická tendence, se kterou jsme se setkali už nejednou, velmi silně například ve Slovácké suitě, stane se pro Nováka velmi příznačnou: nesouhlas s dílem určitého autora stane se ještě mnohokrát přímým inspiračním impulsem, a to i ve skladbách tak závažných jako v Bouři a Svatebních košilích.


V Šesti mužských sborech nás především musí zajímat polemika Novákovy Rolnické proti Foerstrově sboru Velké širé rodné lány, který již v této době byl dílem všeobecně známým (vznikl kolem roku 1895 v Hamburku jako součást Devíti mužských sborů op. 37). Je to v podstatě polemika bytostného dramatika a „pohana" Nováka proti smiřujícímu, zbožnému duchu Foerstrovu. U Nováka údernost a lapidárnost, u Foerstra líbezná zpěvnost, klidná šíře. U Nováka vášnivá oslava plného života, u Foerstra hymnická modlitba.


Nejen Rolnická, ale celý Novákův cyklus obsahuje význačné hodnoty a patří mezi reprezentativní díla české sborové tvorby. Největší obliby u našich pěveckých spolků dosáhla Vánoční ukolébavka na slova Jana Nerudy, díky své výrazné, půvabné melodice a rondové výstavbě, ostatní čísla, včetně Rolnické, jsou dosud neprávem opomíjena.

—————————————————

Citováno z: LÉBL, Vladimír Vítezslav Novák Život a Dílo,. Nakladatelství Československé akademie věd 1964

Osobní nástroje
„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde